„Čas Chameneího se krátí.“ Stojí Írán před velkou změnou?

Izrael už několik dní útočí na Írán, který mu oplácí raketovými salvami. Smyslem toho útoku je znemožnit Íránu vyrobit jaderné zbraně. Ambice Izraelců, k nimž se nějakým způsobem mohou připojit i americké síly, ale mohou být širší – přivodit pád íránského teokratického režimu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu také označil íránského duchovního vůdce Alího Chameneího za jeden z cílů operace. Jak stabilní vlastně režim v Íránu je? A co by jeho případný pád mohl přinést?

V Salonu Echa o tom s redaktorem Ondřejem Štindlem debatovali orientalista Petr Pelikán, publicista ČRo zaměřený na Blízký východ Jan Fingerland a reportérka Markéta Kutilová ze serveru Reportérky.cz, která v Íránu rok žila. Debata probíhala před americkým útokem na íránská jaderná zařízení.

Představují současné události pro íránský režim existenční hrozbu?

Pelikán: Nemyslím si, že režim teď padne. Jistě se mohu mýlit, pády režimů mohou být náhlé a těžko předvídatelné, viděli jsme to při pádu šáhova režimu v Íránu nebo teď v Sýrii, případně v Egyptě v době takzvaného arabského jara.

A dá se o momentální pozici íránského režimu říct, že je oslabená?

Pelikán: Myslím, že ne. Íránci, s nimiž jsem v kontaktu, sice – podobně jako většina obyvatel země – nemají režim rádi, ale zrovna teď nemají náladu vyrazit někam do ulic, teď se spíš bojí, co se bude dít dál.

Fingerland: Pokud by se Izraelcům podařilo zabít Chameneího, režim by musel rychle zareagovat, protože duchovní vůdce je v Íránu zásadní postava. Pokud by Izrael vážně poškodil íránskou ekonomiku, mohlo by to pro režim také mít vážné následky, třeba ne hned, ale v dohledné době jistě. Režim teď utrpěl reputační škodu, i když se mluví také o tom, že izraelský útok mohl Íránce mobilizovat. Pády režimů ale mají svoje zákonitosti. Záleží na tom, jestli existuje nějaká konsolidovaná a akceschopná opozice, taková v Íránu momentálně není. Také je důležité, jestli vládní elita nebo její část pro sebe bude vidět po případné změně perspektivu udržení vlivu, nebo dokonce návratu, jako se to v Egyptě povedlo části tábora svrženého prezidenta Mubáraka. Anebo jestli bude věřit, že pád režimu by nepřežila, což byl případ Sýrie, kde se proto také bojovalo tak dlouho.

Kutilová: Jsem přesvědčená, že smyslem izraelského, Američany posvěceného útoku je dosáhnout pádu šíitského islamistického režimu. Je důležité, že ten útok přišel krátce po cestě prezidenta Trumpa po sunnitských velmocech – Saúdské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech. Trump od nich dostal příslib investic do americké ekonomiky v řádu stovek miliard dolarů. A ty také chtějí šíitský Írán oslabit. V tom ohledu se jejich zájmy kryjí s izraelskými. Režim v Íránu je vnitřně oslabený, čtyřicet procent obyvatel země patří k různým menšinám (jako jsou Kurdové, Ázeři a Balúčové), které navíc mají svoje silné komunity za íránskými hranicemi. Myslím, že ta ambice svrhnout režim v Teheránu je naplnitelná. Írán v tuhle chvíli čelí největšímu útoku od osmdesátých let, ten útok je dobře promyšlený a koordinovaný, neskončí jen zničením jaderných zařízení.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.